VÝBUCH V BĚLEHRADĚ! VIKTORKA VYSOKO PROHRÁLA A V ODVETĚ SE BUDE MUSET POKUSIT O ZÁZRAK
Domácí prostředí sice kolikrát dokáže udělat divy, ale za současného psychického rozpoložení týmu se šance, že tým v odvetě dokáže průběh dvojzápasu zdramatizovat rovná docela bláznivému scénáři žánru sci-fi.
Úvod sezóny si každý plzeňský fanoušek představoval diametrálně jinak, zvlášť když na tiskové konferenci zaznívala slova o sebevědomí a boji o titul. Jenže realita se ukázala prakticky od první minuty úvodního zápasu s Libercem. Následovaly jen remízy se Zbrojovkou a v Teplicích, a i přesto že v 4.kole přišla konečně výhra za 3 body, tak to nebylo zlepšeným výkonem, ale tím, že naším soupeřem byl ještě tragičtější Zlín. Hra se vůbec nikam neposouvá, hráči na hřišti často plavou a vypadá to, že vůbec nevědí, co mají hrát.
I když to v ligových zápasech ani zdaleka nevypadalo ideálně, pořád se hledělo směrem k evropským zápasům s mírným optimismem a vědomím určitého kouzla, které Plzeň opět dokáže proměnit v TÝM, co táhne za jeden provaz a předvede spolehlivý a zodpovědný výkon.
Ještě, než se dostanu k samotnému zápasu, zastavím se nejprve u základní sestavy. Trenér Hyský zvolil následující jedenáctku:
Wiegele – Memič, Dweh, Krčík, Doski – Ladra, Červ, Prebsl, Souaré – Hrošovský – Adu
Tedy systém 4 - 4 - 1- 1, který mi vzhledem k soupeři a místu, kde se zápas odehrával dával i celkem smysl, ale přesto mám k personálnímu složení několik poznámek:
- Proč od začátku hraje Adu a ne třeba Kabongo?
Chápu, že mu vyšel poslední ligový zápas, ale pokud trenér sám přiznal, že má problém s tím, aby se motivoval do ligových zápasů a daleko víc chce hrát evropské zápasy, tak ho tím nasazením jen utvrdil v tom, že mu stačí dobře zahrát poslední zápas před Evropou a bude v základu, což je prostě špatně. A naopak Kabongo, který střílel v Boleslavi jeden gól za druhým, tak sedí na lavici a když už ho trenér na hřiště pošle, tak je místo v útoku na křídle, kde se unaví neustálými návraty při bránění a na útok mu již logicky nezbydou síly.
- Proč neustále hraje Prebsl?
Při bránění si počíná často velmi laxně a již několik branek od začátku sezóny padlo právě po jeho chybách, což rozhodně není vizitka, kterou by se hráč Viktorky měl prezentovat. Pokud se ale bavíme o náhradě, tak je odpověď bohužel smutná a tristní - dokud někoho nepřivedeme nebo se neuzdraví Jemelka s Paluskou, tak nikoho jiného aktuálně nemáme. K zápasu odletělo pouze 5 obránců, z nichž 4 nastoupili v základu a náhradník Spáčil ihned po svém příchodu na hřiště zavinil penaltu.
- Kdy dostane šanci Panoš?
Tohle je otázka, kterou si pokládám pořád dokola. Chápu, že ho brzdí zranění, ale pokud ho mám na lavičce a nominuju ho k zápasu, tak musí být připravený alespoň na určitou část zápasu. Tak proč ho tam nezkusit dát, když trenérovi osvědčená sestava evidentně nefunguje? Neberu argument, že nemá herní praxi, protože si stačí vzpomenout na to, co předvedl při zápase s AS Řím, kdy dostal nečekaně šanci v základu a odvděčil se vítězným gólem. Ten kluk potřebuje hrát a pokud mu nedáme šanci, tak ať alespoň jde někam na hostování, protože jinak zbytečně zabíjíme talent, který v sobě má.
Teď už pojďme k samotnému zápasu.
1.POLOČAS
Začátek nebyl vůbec špatný, hráči začali poměrně odvážně, snažili se soupeře aktivně napadat a znepříjemňovat rozehrávku, což se minimálně prvních 20-25 minut velmi dobře dařilo. Dokonce jako první zahrozili právě Viktoriáni, když ve 12.minutě vyrazil do brejku po levé straně Memič a po jeho přihrávce pálil zpoza vápna z druhé vlny nabíhající Červ.
První nedůraz v obraně a výrazné varování přišlo v 15.minutě, kdy Krčík nezachytil náběh Arnautoviče, který dostal míč za obranu a šel sám na brankáře Wiegeleho. Nakonec svou šanci zakončil z úhlu mimo a byl odmávaný ofsajd, ale z opakovaných záběrů to vypadalo, že se na levé straně zapomněl Doski, takže pokud by gól padl, pravděpodobně by byl po zásahu VAR uznán. Celkově by se pozitivně dala z plzeňské strany hodnotit úvodní pasáž do tzv. hydratační pauzy (cca 23.minuta).
Poté následovala desetiminutovka plná nepřesností z obou stran, až ve 33.minutě se nebezpečně do zakončení po Chamově individuální akci a přihrávce dostal Ivanič, ale naštěstí bránu přestřelil. Domácí to však povzbudilo a hned o chvilku později pálil sám Cham zpoza vápna a Wiegele jeho ránu jen reflexivně vyrazil, jelikož toho moc neviděl. Ve 36.minutě se již ale domácí poprvé prosadili, když Prebsl zaspal při náběhu Ivaniče a kapitán soupeře poté, co obdržel balón za plzeňskou obranu bez problémů poslal Crvenou Zvezdu do vedení.
Ve 41.minutě se ještě Hrošovský po narážečce s Aduem dostal do zajímavé pozice v pokutovém území, ale než stihl vystřelit, tak mu míč ustřelili vracející se obránci. A to bylo z prvního dějství všechno.
2.POLOČAS
Jestli někdo čekal, jaké změny Plzeň o přestávce provede a s čím vlastně vstoupí do druhé půle, tak musel být překvapený hned po návratu. Vystřídat totiž Souarého, který byl rozhodně jedním z těch lepších hráčů, to jsem upřímně příliš nepochopil. Každopádně alespoň to bylo za druhého útočníka v podání Kabonga, i když o tom by se dalo polemizovat, protože by mě zajímalo, jaké pokyny před nástupem na hřiště dostal. Šel totiž opět na křídlo, kde se musel soustředit místo útoku prioritně na návraty do obrany, což není rozhodně styl, který by mu vyhovoval.
Od startu druhé poloviny zápasu do toho začali domácí šlapat a prakticky hned v úvodu si vytvořili šance – nejprve Prebsl na poslední chvíli zablokoval střelu z vnitřku pokutového území, následně se po centru dostal k hlavičce z bezprostřední blízkosti Bukkari, který přeskočil Doskiho a naštěstí hlavičkoval přímo do rukou Wiegeleho.
Pozitivní impulz mohl Plzni dodat moment z 51.minuty, kdy si za obranu zaběhl Prebsl, který byl faulován v pokutovém území, jenže penalta se nakonec nepískala, protože všemu předcházel ofsajd. Místo toho, aby z plzeňské strany přišel nádech k podobným momentům, tak veškerou snahu prakticky okamžitě utnula protiakce domácích, při které dostal až strašidelně prostoru na levé straně Elšnik, který našel centrem volného kapitána Ivaniče, jehož náběh opět nezachytil Prebsl a tak mohl pohodlně zvýšit na 2:0.
Zmatky v plzeňské obraně a šance domácích navíc přibývaly v rychlém sledu (např. když šli domácí do přečíslení tři na jednoho, které naštěstí Ivanič doslova zazdil nepřesnou přihrávkou). Plzeň si za celý druhý poločas vytvořila vlastně pouze jednu šanci, kterou měl Višinský jen pár vteřin po svém nástupu na hřiště (74.min) po kombinaci s Vydrou, kdy z bezprostřední blízkosti neprostřelil soupeřova brankáře. Jinak to byli domácí, kteří se hnali dopředu a mohli klidně přidat další góly. Nakonec za to byli v závěru přece jen ještě jednou odměněni, jelikož Spáčil, který vystřídal Krčíka sotva doběhl do obrany a už hasil náběh Enemeho stažením v pokutovém území, za což rozhodčí po intervenci VAR nařídil penaltu, kterou bez problémů proměnil Katai a zpečetil tak výsledek na konečných a hrůzostrašných 0:3 z pohledu Plzně.
RESUMÉ
Oba obdržené góly ze hry jdou za Prebslem, který nedokázal správně navázat útočícího hráče. Měřítko snesla jen cca první třetina zápasu, jinak nám soupeř prakticky nic nedovolil. Bohužel bych řekl, že to ani nebylo tím, že by soupeř byl tak dobrý, ale že naopak Plzeň byla až tak špatná, že to soupeři strašně usnadnila. Postup je podle mě v rovině utopie, ale to neznamená, že by se do odvety mělo jít beze snahy. Naopak, potřebujeme tam jít s odhodláním vyhrát pro český koeficient a pokud bude něco navíc, tak by to byl příjemný bonus.